Handout 9 2015

Gram. seminář - handout 9
SYNTAKTICKÁ KONDENZACE – IMPLICITNÍ VĚTY VEDLEJŠÍ
• konkurence odkazových (deiktických) prostředků x prostředků lexikálních/syntaktických:
Na houbách:
Li vedi?
??
Vedi quei porcini?
Vedi quei bellissimi porcini?
Vedi quei bellissimi porcini lì a sinistra?
Vedi quei bellissimi porcini lì a sinistra sotto quell’abete foltissimo?
• • Věcná explicitnost:
Matka: Co děláš?
Dcera: Připravuju se na zkoušku.
Matka: ??
Dcera: Připravuju se na zkoušku z italštiny.
Matka ??
Dcera: Připravuju se na zítřek, mám zkoušku z italské literatury.
Matka: ??
Dcera: Musím se připravit na zítřek, protože jdu hned ráno na zkoušku z italské syntaxe, kterou dělám
už potřetí...
• • • Různá explicitnost u gramatických tvarů:
člověk velkého rozhledu
člověk s velkým rozhledem
člověk mající velký rozhled
člověk vyznačující se velkým rozhledem
člověk, který se vyznačuje velkým rozhledem atd.
cesta lesem
cesta skrz les
cesta vedoucí lesem / skrz les
cesta skrz celý les
Silenzio!
Non parlare!
Non parlate!
Non parliamo!
Non si deve parlare!
É vietato parlare.
Non devi / dovete / dobbiamo parlare.
Francesca e Chiara, adesso dovete stare zitte!
Jaké jsou výhody a nevýhody explicitního/implicitního vyjádření?
• Konkurence prostředků lexikálních:
Vláda se zabývala dopravou.
= Všichni členové vlády se zabývali otázkou dopravy.
Věděla o tom celá škola.
= Věděli o tom všichni učitelé i žáci naší školy, ředitel, zástupkyně, a dokonce i školník. 
1
- slovotvorba:
češtinář x učitel českého jazyka
• Syntaktický systém:
Přiblížil oko a štěrbina se rozestoupila v šedivou komůrku bez oken – stůl, džbán, židle, žárovka,
železné lůžko.
x Viděl stůl a na něm džbán, pak vedle stolu židli, dále nad stolem žárovku a konečně v rohu železné
lůžko.
Zvláště v souvětích:
Pioverà, resteremo a casa.
Pioverà e per questo resteremo a casa.
Se piove, restiamo a casa.
Se piovesse, resteremmo a casa.
Caso mai piovesse, resteremmo a casa.
zimní počasí x počasí v zimě
zkoumat x provádět zkoumání
SYNTAKTICKÁ KONDENZACE
= nejčastěji transformace Vv ve větný člen: kondenzát, dekondenzát, kondenzátor (syntakt. schéma)
až uplyne lhůta → po uplynutí lhůty
Nemluvte za jízdy s řidičem.
= Nemluvte s řidičem, když / jestliže / dokud / v případě, že autobus / tramvaj / trolejbus / metro /
taxík jede.
 Hlavní kondenzátory v češtině:
přechodníkové: Karla, umývajíc nádobí, dbala na to…
participiální: … náhle umlkl, dojat jejím žalem…
infinitivní: možnost ubytovat se; spolupracovat nebylo možné
Konkuruje mu k. substantivní možnost ubytování (se); spolupráce nebyla možná…
adjektivní: kamínky dopadající na podlahu; balvany, zbloudilé sem před časem
adverbiální: zeptal se udiveně (x subst.: s údivem)
V italštině především implicitní věty (sloveso v nefinitní formě)
X v č. tzv. polovětné konstrukce (funkčně synonymní s větou, ale nemají vlastní mluvnickou formu
/VF/):
Výsledkem kondenzace, začleňování jedné věty do druhé…
Viděl jsem ho. Vystupoval z vlaku. (2 věty)
Viděl jsem ho, jak vystupuje z vlaku. (souvětí)
Viděl jsem ho vystupovat z vlaku. (věta jednoduchá)
In italiano:
Morto il padre, i figli vendettero il podere.
Si allontanarono, non sapendo cosa rispondere.
Sono qui per parlarti.
Tyto věty mohou být:
- uvozené předložkami (per, a di, da, dopo, senza atd. – infinitiv):
2
Mi pregò di aiutarlo.
- zvlášť s gerundiem upřesněny spojkou:
Pur non avendoti più visto, non ti abbiamo dimenticato.
- připojeny přímo k větě řídící:
Finito il lavoro, andrò in piscina.
Quell’uomo rispose che non sapeva niente.
Quell’uomo rispose di non sapere niente.
Ho incontrato Laura mentre tornavo da scuola.
Ho incontrato Laura tornando da scuola.
Výhody explicitní x implicitní?
Transformace explicitní → implicitní:
Avendo finito di studiare, il ragazzo poté finalmente uscire.
* Avendo finito di studiare, la mamma lasciò uscire il ragazzo.
X Ti prego di restare.
Rozdíly explicitní x implicitní:
explicitní: vyjadřuje současnost, předčasnost a následnost
X implicitní: infinitiv a gerundium: současnost / předčasnost
minulé participium: předčasnost
Pozn.: latinský infinitiv vyjadřoval i budoucnost:
Puto me sapientem
esse
fuisse
fore
- Při identitě subjektů se častěji používají věty implicitní:
Dice di essere malato x che è malato.
- Explicitní nutné, chceme-li vyjádřit následnost:
Gli pareva che non avrebbe esitato.
Vv X SLOŽENÉ VĚTNÉ ČLENY
Nefinitní tvary ovšem mají různou platnost, ne vždy představují
implicitní větu, srov.:
Hamplová s. 342:
„Implicitní věty netvoří např. infinitivy po slovesech modálních
(devo telefonargli) nebo fázových (comincio a studiare),
participia ve složených časech, gerundia v různých opisech (sto
leggendo). Nebo také modifikace děje: sono venuti correndo…“
S&V: Více slovesných forem neznamená nutně více vět:
někdy tzv. complesso verbale.
3
- v češtině: tzv. větné členy složené, srov. G&K 98, s. 351:
„Složený větný člen je tvořen spojením modálního slovesa
nebo fázového slovesa a predikátoru.“
FAKTITIVNÍ (KAUZATIVNÍ) KONSTRUKCE (la costruzione fattitiva / causativa)
«I verbi fattitivi fare e lasciare e i verbi percettivi intendere, sentire, udire e vedere formano con
l’infinito un complesso verbale» (S&V, s. 234) → costruzione fattitiva
(Nicméně slovesa vnímání mohou dle S&V /srov. s. 239/ tvořit ještě jinou, tzv. percepční konstrukci)
⇒ fare = neutrální kauzativní sloveso
⇒ lasciare = kauzativní sloveso s významovým rysem „permisivnosti“
(1) Ho fatto scegliere ai bambini
(2) Ho lasciato scegliere ai bambini
⇒ Hlavní rys = „...il cambiamento delle relazioni grammaticali rispetto al verbo all’infinito...“ (GGIC,
II, p. 499)
1. Je-li infinitiv intranzitivní (inergativní nebo inakuzativní) sloveso, podmět infinitivu se stává v této
konstrukci předmětem přímým komplexního predikátu fare + sloveso
Maria verrà.
Pietro farà venire Maria.
(= Pietro farà in modo che Maria venga).
Pietro la farà venire.
(pronominalizace akuz. zájmenem)
2. Je-li infinitiv tranzitivní sloveso, předmět přímý zůstává předmětem přímým; subjekt se stává
předmětem nepřímým:
Maria mangerà la minestra.
Pietro farà mangiare la minestra a Maria. (= Pietro farà in modo che Maria mangi la minestra.)
Pietro le farà mangiare la minestra.
- popř. přísl. urč. původce děje /complemento d’agente /
pasivum!
Pietro farà mangiare la minestra da Maria.
(= Pietro farà in modo che la minestra sia mangiata da Maria)
“Nella costruzione fattitiva compare un argomento in più rispetto alla costruzione semplice; questo
indica l’agente-causa...”

Proč je faktitivní konstrukce komplexní predikát (complesso verbale), a nikoli souvětí s
implicitní infinitivní větou?
Důkazy (záporka, zájmena atd. stojí u „svého“ predikátu):
1. nelze negovat nefinitní formu:
4
Non farò dare la merenda a Luigi.
* Farò non dare la merenda a Luigi.
Non sto dando la merenda a Luigi.
* Sto non dando la merenda a Luigi.
x
Implicitní věta:
Credo di non avere abbastanza soldi.
(Non credo di avere abbastanza soldi.)
2. pronominalizace nepřízvučným zájmenem:
Gli farò dare la merenda.
* Farò dargli la merenda.
Gli sto dando la merenda.
*Sto dandogli la merenda.
x
Implicitní v.: *Ne credo di avere (di soldi).
Credo di averne.
• SLOVESA PERCEPCE INTENDERE, SENTIRE, UDIRE, VEDERE
(srov. S&V, s. 239n) mohou mít faktitivní i percepční konstrukci (??)
FAKTITIVNÍ: Maria ha sentito suonare il violino da Piero.
PERCEPČNÍ KONSTRUKCE: sloveso + přímý předmět + implicitní věta s infinitivem (bez předložky, s
nevyjádřeným podmětem kontrolovaným PŘÍMÝM PŘEDMĚTEM hlavní věty:
Maria ha sentito Piero [suonare il violino].
Stejnou fci má i tzv. costruzione pseudorelativa:
Maria ha sentito Piero [che suonava il violono].
Maria l’ha sentito che suonava il violino.
S&V: Není to vztažná věta (což my dobře víme ), jako:
x Maria conosce un ragazzo [che suona il violino].
* Maria lo conosce che suona il violino.
Verbo della pseudorelativa esprime simultaneità:
Maria l’ha sentito che suonava /*aveva suonato/ *avrebbe suonato il violino.
Maria ha sentito Piero suonarlo.
percepční
Maria l’ha sentito suonare da Piero. (il violino) faktitivní
Rozdíl v ukončenosti x neukončenosti děje (dokonavost x nedokonavost)
5
Ho visto Piero [uscire] / Ho visto Piero [fare il caffè].
(percepční konstrukce, tj. souvětí s implicitní infinitivní větou, podmětem Vv vždy předmět Vh)
Ho [visto uscire] Piero. / Ho [visto fare] il caffè da Piero. (faktitivní konstrukce, tj. complesso verbale,
vyjádření podmětu infinitivu závisí na slovesu)
Faktitivní konstrukce:
Ho fatto uscire Piero. x *Ho fatto Piero uscire.
Zájmena:
L’ho sentito suonare da Piero.
Ho sentito Piero suonarlo.
(slovesa j. ascoltare, guardare, osservare mají jen percepční konstr.)
V češtině tzv. slovanský akuzativ s infinitivem, většinou považováno za doplněk. (srov. např.
Panevová, s. 172n.)
Slyšel ptáky zpívat. = Slyšel ptáky, jak zpívají.
doplněk, Vv doplňková (Havránek: i zde 2 předměty)
x
Slyšel zpívat ptáky. = Slyšel, jak ptáci zpívají.
2 předměty, (srov. Havránek&Jedlička s. 372) Vv předmětná?
Slyšel tlouci slavíka. X Viděl tlouci psa. 
MODÁLNÍ A FÁZOVÁ SLOVESA tvoří skutečně complesso verbale?
(Srov. tzv. ristrutturazione, S&V s. 231-233)
a) pronominalizace: Zájmena se připojují ke slovesu, jehož jsou argumenty:
Piero preferisce darli a Maria. *Piero li preferisce dare a Maria.
X Piero vuole darli a Maria. Piero li vuole dare a Maria.
b) pomocné sloveso:
Piero ha preferito / * è preferito partire prima. (dle preferire)
X Piero ha voluto / è voluto partire prima. (dle volere/partire)
- jak volere, tak preferire mohou uvádět implicitní větu:
Piero vuole / preferisce [dare i pasticcini a Maria],
- ale volere může také tvořit complesso verbale:
Piero [vuole dare] i pasticcini a Maria.
To se týká sloves a opis. vazeb:
volere, dovere, potere, sapere; cominciare a, continuare a, finire di, stare per, andare a, stare a,
tornare a, venire a…
→ tzv. verbi semiausiliari.
2 poznámky k modálním slovesům:
6
1. Mod. slovesa fungují jako složený větný člen jen v případě stejných podmětů !!
Chci odjet. X Chci, aby odjel.
Voglio partire. X Voglio che (lui) parta.
2. Rozdíl mezi volere x dovere:
Maria deve essere invitata da Piero.
= Piero deve invitare Maria.
Maria vuole essere invitata da Piero.
≠ Piero vuole invitare Maria.
Cfr. verbi a controllo (volere) x verbi a sollevamento (dovere)? (S&V, s. 227)
Pár podnětů k zamyšlení:
K čemu je dobrá kauzativní konstrukce?
1) → syntaktická kondenzace
a. tzv. vere causative (přinucení „exekutora“ „iniciátorem“ k nějaké činnosti) :
L’imperatore fece costruire una flotta ai marinai. (L’imperatore ordinò ai marinai di costruire una
flotta.)
b. nejednoznačná interpretace vztahu exekutor-iniciátor:
Ho fatto studiare mio figlio (Ho aiutato mio figlio a studiare. [finanziariamente o studiando con lui] /
Ho obbligato mio figlio a studiare.)
2) → vytváření polyrematických sloves (analytických predikátů, srov. costruzioni a verbo supporto)
far vedere (= mostrare), far avere (= dare) atd.
Přestože je zde forma kauzativní konstrukce i přítomnost dvou subjektů (iniciátor/exekutor), chová se
výrazněji jako jediný predikát.
Costruzione fattitivo-passiva:
Fecero cantare la canzone ai bambini.
→ La canzone fu fatta cantare ai bambini.
Hanno fatto partire i bambini.
→ I bambini sono stati fatti partire.
Podle generativní gramatiky mají některá „normální“ slovesa strukturu podobnou kauzativní
konstrukci (srov. Donati, s. 163)
Tzv. slovesa ditranzitivní (mají 2 předměty, přímý a nepřímý):
Mostro = faccio vedere questo libro a Maria:
fare tzv. light verb (tj. kategoriální sloveso, verbo supporto): volí si AGENTA, komplementem je
„lexikální sloveso“
vedere: plnovýznamové sloveso: volí si TEMA (patiens) a TERMINE (recipieta)
mostrare: stejná struktura, jen pozice kategoriálního slovesa není obsazena, lexikální sloveso se proto
přesunuje na jeho pozici.
7